Ahoj Leo! Naopak byste měli být optimisté, protože BgH již rozhodl ve prospěch hráčů v roce 2021 a tento názor se nezměnil. Zde je úryvek.
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 22. července 2021 potvrdil, že německý zákaz online hazardních her podle § 4 odst. 4 GlüStV je kompatibilní s evropským právem (všechny informace o novém GlüStV naleznete zde). Kromě toho není nutné předkládat případ Evropskému soudnímu dvoru, neboť Soudní dvůr již v roce 2010 prohlásil, že prověřování omezujících opatření ve vztahu k hazardním hrám je v pravomoci vnitrostátních soudů. Spolkový soudní dvůr to uvádí takto:
„Stížnost žalovaného proti nepřijetí dovolání v rozsudku Komorního soudu - 5. občanskoprávního senátu - ze dne 6. října 2020 se zamítá, protože věc nemá zásadní význam ani další vývoj práva či zajištění uniformy. judikatura vyžaduje rozhodnutí odvolacího soudu ( § 543 odst. 2 věta první ZPO ). Není důvod předkládat věc Soudnímu dvoru Evropské unie podle čl. 267 odst. 3 SFEU. V případě sporu nevyvstává otázka relevance pro rozhodnutí ohledně výkladu unijního práva, který dosud nebyl objasněn judikaturou Soudního dvora nebo na který nelze bez pochybností odpovědět (srov. ESD, rozsudek ze dne 6. října 1982 - 283/81, Sb. 1982, 3415 odst. 21 = NJW 1983, 1257 - Cilfit et al; rozsudek ze dne 1. října 2015 - C-452/14, GRUR Int. 2015, Rn. 143 -152 Doc Generici, mwN). Soudní dvůr rozhodl, že přezkoumání souladu omezujících opatření v odvětví hazardních her podle práva EU je v jednotlivých případech věcí vnitrostátních soudů (srov. ESD, rozsudek ze dne 8. září 2010 - C-46/08, Sb 2010, I-8149 = NVwZ 2010, 1422 č. 65 - Carmen Media Group). Zásady unijního práva, které jsou pro toto zkoumání relevantní, již objasnil (srov. ESD, rozsudek ze dne 15. září 2011 - C-347/09, Sb. 2011, I-8185 = EuZW 2011, 841 Rn. 44, 56 - Dickinger a Ömer, mwN). V souladu s § 544 odst. 6 věta druhá polovina věta druhá ZPO se další odůvodnění nevyžaduje." (BGH, rozhodnutí ze dne 22. července 2021 – I ZR 199/20)
Hi Leo! On the contrary, you should be optimistic, because BgH has already ruled in favor of the players in 2021 and this opinion has not changed. Here is the excerpt.
In its decision of July 22, 2021, the Supreme Court confirmed that the German online gambling ban according to Section 4 Paragraph 4 GlüStV is compatible with European law (all information about the new GlüStV can be found here). In addition, it is not necessary to refer the case to the European Court of Justice, as the Court of Justice had already declared in 2010 that the examination of restrictive measures in relation to gambling was the responsibility of the national courts. The Federal Court of Justice puts it as follows:
"The defendant's complaint against the non-admission of the appeal in the judgment of the Chamber Court - 5th Civil Senate - of October 6, 2020 is rejected because the case has neither fundamental importance nor the further development of the law or the securing of uniform jurisprudence is a decision of the appeal court requires ( § 543 para. 2 sentence 1 ZPO ). There is no reason to refer the matter to the Court of Justice of the European Union under Article 267(3) TFEU. In the event of a dispute, no question of relevance to the decision arises regarding the interpretation of Union law that has not already been clarified by the case law of the Court of Justice or that cannot be answered beyond doubt (cf. ECJ, judgment of October 6, 1982 - 283/81, Coll. 1982, 3415 para. 21 = NJW 1983, 1257 - Cilfit et al; judgment of October 1, 2015 - C-452/14, GRUR Int. 2015, 1152 Rn. 43 - Doc Generici, mwN). The Court of Justice has decided that the examination of the consistency of restrictive measures in the gaming sector under EU law is a matter for the national courts in individual cases (cf. ECJ, judgment of September 8, 2010 - C-46/08, Coll. 2010, I-8149 = NVwZ 2010, 1422 No. 65 - Carmen Media Group). He has already clarified the principles of Union law that are relevant for this examination (cf. ECJ, judgment of September 15, 2011 - C-347/09, Coll. 2011, I-8185 = EuZW 2011, 841 Rn. 44, 56 - Dickinger and Ömer, mwN). In accordance with Section 544 Paragraph 6 Sentence 2 Half Sentence 2 ZPO , further justification is not required." (BGH, decision of July 22, 2021 – I ZR 199/20)
Moin Leo! Du solltest im Gegenteil, optimistisch sein, denn BgH hat schon 2021, zugunsten der Spieler geurteilt und diese Meinung hat sich nicht geändert. Hier der Auszug.
In seinem Beschluss vom 22.07.2021 bestätigt der oberste Gerichtshof, dass das deutsche Online-Glücksspielverbot nach § 4 Abs. 4 GlüStV mit europäischem Recht vereinbar ist (alle Infos zum neuen GlüStV sind hier zu finden). Zudem sei eine Vorlage der Sache vor den europäischen Gerichtshof nicht notwendig, da dieser schon im Jahr 2010 erklärt hatte, dass die Prüfung beschränkender Maßnahmen in Bezug auf das Glücksspiel den nationalen Gerichten obliege. Der Bundesgerichtshof formuliert es wie folgt:
„Die Beschwerde der Beklagten gegen die Nichtzulassung der Revision in dem Urteil des Kammergerichts - 5. Zivilsenat - vom 6. Oktober 2020 wird zurückgewiesen, weil die Rechtssache weder grundsätzliche Bedeutung hat noch die Fortbildung des Rechts oder die Sicherung einer einheitlichen Rechtsprechung eine Entscheidung des Revisionsgerichts erfordert (§ 543 Abs. 2 Satz 1 ZPO). Eine Vorlage an den Gerichtshof der Europäischen Union nach Art. 267 Abs. 3 AEUV ist nicht veranlasst. Im Streitfall stellt sich keine entscheidungserhebliche Frage zur Auslegung des Unionsrechts, die nicht bereits durch die Rechtsprechung des Gerichtshofs geklärt oder nicht zweifelsfrei zu beantworten ist (vgl. EuGH, Urteil vom 6. Oktober 1982 - 283/81, Slg. 1982, 3415 Rn. 21 = NJW 1983, 1257 - Cilfit u.a.; Urteil vom 1. Oktober 2015 - C-452/14, GRUR Int. 2015, 1152 Rn. 43 - Doc Generici, mwN). Der Gerichtshof hat entschieden, dass die unionsrechtliche Kohärenzprüfung beschränkender Maßnahmen im Glücksspielsektor im Einzelfall Sache der nationalen Gerichte ist (vgl. EuGH, Urteil vom 8. September 2010 - C-46/08, Slg. 2010, I-8149 = NVwZ 2010, 1422 Rn. 65 - Carmen Media Group). Die für diese Prüfung maßgeblichen Grundsätze des Unionsrechts hat er bereits geklärt (vgl. EuGH, Urteil vom 15. September 2011 - C-347/09, Slg. 2011, I-8185 = EuZW 2011, 841 Rn. 44, 56 - Dickinger und Ömer, mwN). Von einer näheren Begründung wird gemäß § 544 Abs. 6 Satz 2 Halbsatz 2 ZPO abgesehen." (BGH, Beschluss vom 22.07.2021 – I ZR 199/20)
Automaticky přeloženo: